KlokKlok, u, m.,
hlahol jazykem působený. Koně klokem říditi, pobízeti. Zlok. K. kře- sati, den Zungenschlag geben. —
K.,
dlouhý plášť ženský n. mužský, z franc. cloque, pal- Huni. Mantel. Vzali k. ženě
. Arch. IV. 9G. Na mužích kloček krátký. Chč. Síť. 157. —
K.,
krystalek sněhový. Brt
.