Klokoč
Klokoč, e, m., klokoček = klokot, der Quall, Brudel. Voda klokočkem se vaří (vře; klokotá). — K. = příval. Proch. Obrátil v krev k-če jich, abychu nepili. Ž. kap. 77., 44. — K. = vlna, Welle. — K., klokočka, rostlina, Pimpernuss. K. trojlistý, dvojrohý, zpeřený (sraphylea pinnata). Jg. Vz FB. 89., Kk. 232.