Klokotati
Klokotati, Cf. Mkl. Etym. 120. — kde. Víno v takových okách klokotá. KP. V. 154. Slavík klokoce v houští. Hdk. V ka- ždém domě na krbu k-tá tryžulka a v ní válejí se vajíčka na zítřejší pomlázku. U Napajedel. Tč. — co. Slavík svůj k-tá bol. Pf. — odkud. Klokotejte, zpěvy, z von- ných mlázin ráje. Pl. I. 14.