KlopitiKlopiti, 3. pl. -pí, klop, pě (íc), il, en, ení; klopívati, vz Gb. 141. (klepnu-klopím). —
co: peníze (sázeti, jakoby obrátě měšec; mit dem Geld herausrucken), sklenice, stür- zen. D. —
co kam. Což smutně očičky k té zemi klopíte? Er. P. 308. (niederschlagen). —
se. Stůl se klopí (převracuje), kippt. D.