Klopiti.— co
Klopiti.— co: zraky, Šml., Kká., hlavu, Dch , Čch., křídla. Dch. — co proč. Ze strachu oči k. Hdk. — co kam: oči, hled k zemi. Osv. I. 381., V. 756. K. ruku na horu, die Hand beim Fechten rücklegen. Čsk. Na zemi klopí oko v tklivém bolu. Osv. V. 758. — co jak. Oči cudně k. Arb. Ruchadlo dobře klopí (půdu dobře obrací). Us. Hk. Bleskem ji do propasti klopí. Čch. Bs. 142.