Kloub
Kloub, u, kloubek, bku, kloubec, bce, kloubeček, čku, m. — K., klób, lnu = svazek 30 hrstí, ein Kloben. Us. K. konopí. — K. — příhbí údův, articulus, das Gelenk, místo v těle, kde několik hutných částí (kostí, chrupavek) se stýká, aniž srostly. Vz S. N. Bolesť v kloubích (dna). V. Ruku z kloubu vyvinouti, vyvrátiti, vymknouti. Us. Ruku do kloubu napraviti. D. Ten tomu přišel na kloub (vyskoutmal, vypátral věc; užívá se často jizlivě). Us. Sml. — K. Čásť pně a jeho větví mezi dvěma za sebou vynikajícími listy se jmenuje k. či člen, internodium. Vz více v Kk. 16. — K. = spona ke svírání. Háj. K. do okenice pozlacovačský. Kh. — K., na Mor. = kyčel, die Hüfte. Lpř. — K., Feil- kloben. Techn. — K., Knieholz. Vz Kleč. — K., hever, zdvihadlo, na Mor.