Klučka
Klučka = klika u dveří. Mor. Hrb., Kál., Brt. Jaké máš řemeslo? ptá se soudce. Klučky pucuju, odpověděl tulák (= žebrám). Us. Tč. — K — klička, die Schlinge. I klučky mece a všelijak ma už zaobchodí: ale sa mu previesť nedám. Mt. S. I. 106. — K = dřevěná ohnutá dýmka klice podobná. Val. Brt., Vck. — K. Je-li obilí zralé a klasy visí dolů, praví se: Už je zralé na klučky. Val. Vck., Brt. — K. = klička z prstů udě- laná. Na klučky jíti. Dětská hra. Vz Km. 1887. 312., Klučkovati. — K. = kel. Z je- dnej klučky žaluda vyrastie ohromné du- bisko. Slov. N Hlsk. IV. 108. — K, sam. u Ml. Boleslavě.