Kluditi
Kluditi = kliditi. — K. = mluviti, žvá- stati; jednati. Slov. Ssk. Někluď(nepleskej)! Kludí hlupu = hloupě mluví. Laš. Brt. D. 222., Mtl., Tč., Dšk. Uzřev, že se zle o něm kludí. Alx. V. v. 2367. (HP. 57.). Cf. O tobě zle se klidí. Alx. Výb. I. 147., Mz. v List. filol. VIII. 179. — K. = pryč vypravovati, vésti; se — stěhovati se. Laš. Na tři trúby trúbili, když Honzíčka kludili. Slavia. U Fren- štátu. — co kam. Kludí (vede) statek (do- bytek) na jarmark. Laš. Brt. D. 222.