Kluti
Kluti, kluvati = klouti. Slov. a mor. — kde. Rozvíjá sa púčok mezi lístočkami, začíná sa kluvat láska mezi námi. Koll. Zp. I. 86. — se kam, odkud (kdy). O Jure kľuje sa trávička ze země. Dbš. Úv. 158. Vz Jiří. TRávička zelená zo zeme sa kole (kluje), nevydám sa nikdy bez otcovské vuole. Koll. Zp. I. 294. To čo má býť ko- renom stromu, kľuje sa dolu do zeme; to čo má byť pňom a konárami, kľuje sa hore von zo zeme. Hdž. Čít. 193.