Kmotr
Kmotr. Mkl. aL. 79., Mkl. Etym. 155., Št. Kn. š, 42. 26. Byl někde o kmotry (šel jich zjednat). Us. Vk. Kmotr nekmotr, enom s hrušky dolů (nic platno, musí to býti, přátelství nic nespomáhá). Val. Vck. Cho- diti na kmotry (na křtiny). Sá. Přijde k. na oběd a lžíce nebude. Bž. Pane kmotře Kučero, cosi u vás bučelo, něco to muselo bejt, buďto kráva nebo bejk. Km. 1886. 628. — K = kmotr na biřmůvce. Vz Krsný. V Podluží. Brt. — K. —= kdo u někoho stojí, jenž svou potřebu koná Ten musí mít při tom vždy kmotra. Us. — K. = člověk přihlouplý. To je pravý k. Us. Zkr.