Kněz
Kněz, cf. Mkl. Etym. 155., Rk. Sl. V 20. ř. zdola oprav nýní v: nyní. (Jot. Kunigga-, strněm. Kuning. Mkl. aL. 138., 277., Šf. Strž. I. 65., III. 18., Mus. 1864. Jir. Vok. kněže na Mor. Vz Stolička. Vz Bž. 86. Laš.: kněze! Tč. Na Slov. kňaz K. místo star- šího pop, vz Mus. 1864. 149. Cf. o k. Zř. zem. Jir. 691. K. v MV. nepravá glossa. Pa. K. řím. a řec. Vz Vlšk. 498. K. mešní, naří- zený, oprávněný, novosvěcený, obětní, prvo-, druhostupní, třetího stupně. Hnoj. O právech, povinnostech a stavu kněží v Čech. v starší době cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 395., IV. 3. 2. 416., Let. (rejstřík). Měla učitela ráda i kněza. Slov. Bdč. Z. 1887. 175. Ej, pri tichom Du- naju, ej, tam je kňazov sedem, dá to milý Pánboh, ej sobáši nás jeden. Sl. spv. IV. 142. K. nad modlami; Kněžie mnozí jsú pro rozkoš. Hus I. 400 , II. 436. Tázati se kněží. Š. Kn. š. 1. Již byli kněžími v ko- stele provoláni. NB. Tč. 210. Na jiném se nic nevidí, ale na mne se dává pozor jako na kuéze; Na kněze každý leze (žádá pod- pory). Dch. Vy (kněžie) kdybyste moc (Macht) měli. běda by těm bylo, na koho byste zanevřeli. 1534. Exc. Kde pinta vína, tu k. 1534. Nic není pyšnějšího jako žák na koni a k. na kazatelnici a kurva na voze. Dač. II. 127. Knězovy peníze a ži- dovská duše, to všecko do pekla kluše. Cf. Kněžský. U Dobruš, a j. Vk. Rychtář kladou a k. peklem se vyhrážá. Slov. Peklo knězami se topí. Slez. Tč. Písně o knězích (o kvardianu, kapucínu, františkánu, frateru, kaplanu, vz Er. P. 384.-385 — K. vědy = učenec. Čch. Petrkl. 15. — K. = kníže. Hr. ruk. P. 216., 219., 234. a j., Alx — K = sluníčko brouk. Mor. Brt. — K. v pivovaře, eine Ablassvorrichtung, der Pfaff. Suk. — K., os. jm. D. ol. X. 361., Tk. V. 245.