2. Kněží
2. Kněží (= kněžija, Bž. 88.), f., koll. = kněže, knězi. Vz Kněž. Št. Kn. š. 7., 13., Ž. wit. 77. 64., 98. 6., Hr. ruk. Snidechu sě vyšehrazká kněžie LPr. Snidú sě vyše- hrazská kněžie. Hr. ruk. 9. Čsná kněžie Hr. ruk. 279. Zatiem počechu kněžie ži- dovská mysliti. ŽKr. (Jir. Nkr. 67.). Tento kněz všichnu kněží starého zákona znamená. Hus II. 337. Pro duostojnú kněží. Pravn 671.