Kníkati
Kníkati, kníkávati = kňourati, wimmern, winseln; drážditi, šiditi, popuzovati, necken, reizen; vaditi se, zanken; pohrávati, tändeln. Jg. — abs. Proč kníkáš ? (kňouráš; o dětech. ) D. Proč se tam kníkáte (hádáte)? Ros. — koho = drážditi. Nekníkej toho pacholete. Jg. — se s kým. Co se s ním kníkáš (dráždíš, šidíš)? Ros. Kníká se s ním (= vadí). Ros. Kníká se s ní (zahrává, pohrává si). Ros. Když se mládenec s pannou kníkají, nevěř jim (dráždí, k hněvu popuzují). Ros.