Knot
Knot, u, knůtek, tku (knotek), knoteček, čku, m. Der Docht. K. slove prostředek k pravidelnému a nenáhlému spalování hoř- lavin kapalných (líhu, kamfinu, olejů atd. ) n. takových pevných, jež horkem kapalní. K. nespalný, S. N., argandský, lampový. Kh. — K. k zapalování prachu, lunt, die Lunte. V. — K. do ran, čípek, soukanec, cupanina, die Charpie; k. špičatý, dlouhý, měkký. V. — K. = hadry, cancory, staré věci vůbec, zvl. šaty. Sebral své k-y (svých pět šve- stek). Us. na Mor., Brt. Knoty na hlavě (spletené n. srostlé vlasy). Kos. — K. ve vředu, střeň, Eiterstock, Putz. D. — K., a, m. = troup, hrubý člověk, Grobian. Ty knote ! Us. Knote shnilý! Jir. dh. Nevypitvaný k. Vz Hrubý. C. — K., slovo lichotné: Ty knote! (=malý čtveráku). Můj knote = mé milé děcko. Počkej ty knote = šelmo. (Vždy o dětech). Brt.