Knot
Knot, cf. Mkl. Etym. 121. Keď k. dohorí. Trok. 32. Je na knotech (přišel o vše). Na Poličsku. Kšá. Je na knoty (opilý). Knůtek noční s plovákem, das Nachtlicht sammt Schwimmer. Dch. — K. do rány. Vz Slov. zdrav. — K., a, m. = děcko, malý člověk. Ty knote! — K. = trhan. Brt. — K., os. jm. 1574., Blk. Kfsk. 1337.