Koberec
Koberec, tapeta. 15. stol. V MV. ne- pravá glossa. Cf. Mkl. Etym. 136. K. pod stůl, k pohovce, Šp., bruselský, vyšívaný, motouzový, jutový, vzorkovaný, Us. Pdl., pryžcový. Wld. K. k seděni, tapetes ad se- dendum. BO. Místo své a starších pánuov koberci ostra. Tov. 47. Cf. Kram. Slov., Sdl. Hr. II. 166. K. římské. Vz Vlšk. 11., 84. — K. trávy, Osv. V. 758., travnatý, Šml. I. 51., květnatý (louka). Čch. Brč. 50. — K. Hlavu zastírají v létě tenkou, plá- těnou, v zimě vlněnou, vždy pestře barve- nou šatkou, kterou nazývají i koberečkem. Slov. Pokr. Pot. II. 171. — K. = cikánská nůše, plachta přes ramena a záda přeho- zená a tak svázaná jako měch či bátoš, do níž cikánka všecko skládá a tak nosí. Ta košile je černá jako cikánský k. Ci- kánka sbírá všecko do koberca, nosí děti v k-ci, přehodila k. na záda. Mlč, vezme tě cikánka do k-ce. Mor. Šd., Tr., Vck. Cf. Kobero, Mtc. 1878. 35.