Kobza
Kobza, kobzička, y, f. Nástroj hudební o třech strunách k lautně n. lyře podobný, die Fiedel. Kom. Vždy na starou kobzu hraje (= totéž mluví). Prov. Vz stran pří- sloví: Stejnost', Tlachal. Č., Lb. — K., hrnec z části vodou naplněný, koží nahoře pota- žený, v kteréž několik žíní vlhkýma rukama sem tam se smýká, čímž zvuk basovému podobný se působí; jinak slove: bandaska, bukal. Jg. — K., v již. Čech. = něm. Brumm- eisen. Vz Brumaisl. Kts. — K., potupně o ženách. Ty stará kobza! Us., Plk.