Kočka
Kočka, kotěna, čaňa, val., šergula jest kočka murovaná, Km. 1885. 104, Brt. D. 320.; mařena, mařka, veruna, Val. Vck. Slov. mačka. Zátur. Cf. Šrc. 24.-27., Kram. Slov,, Sdl. Hr. II. 98., List. filol. VIII. 191. Vz Čiča, Čičík, Čičán. Čičena, Čičenka, Či- čík, Čičinka, Čička, Kocour, Kotěnka. K. divoká, vz Schd. II. 408., KP. III. 348., domácí, Schd. II. 408., mořská. Ib. 389. K. rysová. Holub I. 132. K. a fena se honí, je nahoněná či skotná, okotila se. Brt. D. 325. Vz Fena, Rk. Sl. K. jančí, mjančí, ňaňčí, kocúr ňarčí. Laš. Tč. Jak se odhání k.? Vz Pšč, Pšoc. Chodí jako k. s puchýřem (měchýřem = ustavičně sem tam). Val. Vck. Jako kočka jí (i talíře vylizuje) a jako pes pije. U Žamb. Dbv. Byl tam, co by kočce vymrskal (krátko). Us. Šmakal. Kočku ti dám = nic. U Domažl. Slm. Ani k. se o to nestará, keine Katze kümmert sich darum. Dch. Ano, dáti kočce maso, aby si ne- ukousla (říkají, dáli se někomu příležitosť zle činiti a žádá-li se, aby toho nečinil)! U Hořic. Hk. Pytala se k. kočky, má li kocour koťata. Jak si stará, tak jsi hlúpá, dyť je to náš pantata. Sš. P. 641. Plače k. celý den, kde se její kocúr děl. Plačú s ňú aj koťata, kde se poděl náš tata. Sš. P. 711. Chodíš jako kočka okolo horké kaše (bojíš se). Slm. Mamo, k. na mne hledí, mám-li se jí bát (o bázlivém). Brt. Přenáší to (s místa na místo) jako k. koťata. Brt. Je suchý jak k. (hubený). Pohráli s ním na slepou kočku a potom kůži mu vydepali. Reš. Opilý jako k., jako kočička. Šťastná k., čo to dočká. Rr. MBš. Bude to k-, čo to dočká. Ib. Hrozí myš kočce ale z daleka. Šd. Když není k. doma, mají myši posví- cení. Vz Kocour. Němc. Kočce hříčka a myšce slzička. Lpř. Co se z kočky rodí, myši lapá. Har. II. 245. Až kočka vejce snese = nikdy. Hladná k. i po cvrčkovi skočí. Val. Vck. Na přikryté mléko kočky nechodí. Us. Bž. Běda tomu, v jehož domě se kočky s myší sestří. K. sedmi-, osmi- letá je už čertem; Umývá-li se kočka a při tom na někoho se podívá, ten dostane bití (o dětech). Val. Vck. Trojbarevná k. ve stavení chrání před ohněm a jiným neště- stím. Us. Líže-li k. pravou nohu, přijdou hosti, pakli levou, půjde někdo z domu. Us. Jiné pověry o k. čti v Mus. 1853. 486., 1854. 543. Řeč kočičí: Kolik je vás? Čtr- náct! Kudy k vám? Ďourou. Všecky: Ajajajajaj! Er. P. 25. Cf. Kocour, Kočičí. — Přenes. Když viděli, že kočky té (města Lokte) bez rukávce nechytí (snadno nedo- budou). Skl. V. 70. — K. = ovce bílá ba- chratá. Val. Brt. — K. = vrch u Záběhle v Příbr. Krč. v Kv. 1884. 437. — K. = souhvězdí. Stč. Zem. 25. — V tomto článku oprav v 15. ř. sl. Ihl. v Jhl. a v 3. ř. od konce polož za Výb. I.: 1084. 7. — K., y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1337.