Kohout
Kohout, a, strč. kohút, kohoutek, tka, m.; samec slepičí: kúr, kour, kurek, kokoš, kokot, rus. pětuch, der Hahn, gallus galli- naceus. Kohoutě, ěte, n. K. domácí. V. K. kokrhá, se čepýří, hrabe, vodí slepice, časy předpovídá, se potýká, nepřítele zahání. Us. K. kokrhaje na smetišti hřeben vyzdvihuje. Kom. Jest kohoutem na smetišti (někde svým pánem). Prov. K. na svém smetišti nejraději kokrhá (rád kokrhá a zpívá). Jg., Č. Co k. na svém smetišti (vz Neústupný, Svéhlavý). Č. Vyšlapuje si jako k. na smetišti. Sk. Pozor, abychom jeden druhého nezašlápli (řekl ko- kout mezi koňmi se kutaje, když se kníkati počali)! Č. Jde přes to jako k. přes uhlí (na lehko si to béře) n.: Protoť k. kokrhati bude! Vz Nedbalý, Nevšímavý. Č. Kdo nejsa k. ko- krhá, pokoj mrhá. Č. Chodí co uklibaný k., co nedomrlé prase, co můra, co sup, co za- řezaný, co by ho vyssál, co ztrápený officír. Vz Mrzutý. Č. K. zapěl = minul čas. Vz Čas, Pozdě. Č. Dobrý k. nebývá tlustý (tučný = pracovitý netyje. Vz Práce. Lb. ). Č. Dva kohouti na jednom smetišti nesrov- nají se. Je jako k. (vz Svárlivý, Hněvivý); K. na svém smetišti smělý. Lp. K. na svých smetích smělejší hrdina (vz Bázlivý); Zpívá kohoutek, těší se živůtek. Pk. Každý chce hrdinou býti a k-a vytancovati. Reš. Uťal mu kohout (a ucho zazpívalo). Prov. K. ře- zaný = kapoun. V. Pojímání-se kohouta; tla- páni, skákání na slepici. Šp. — Někomu čer- veného kohouta na clům posaditi (dům mu za- páliti. Pořekadlo toto je německého původu). Č. Kohút mu na dome zaspieva (z pomsty mu zapálí). Mt. S. — K. koroptví, der Hahn. Kohouta z hejna odstřeliti. Us. Kohoutové mají na prsou podkovy. Šp. — K., u, m. = korouhvička na makovici kostelní, der Wetter- hahn, der Windzeiger. V. — K. = hamba- lečník. Us. Sml. — Vz Kohoutek.