Kohout
Kohout. Sr. Ott. XV. 386. K. indiánský = krocan. Sdl. Hrd. III. 56. K. nejprv kokrhaje, že půlnoci jest, zvěstuje. Fisch. Hosp. 206. Vstává s k-tem (záhy). Hoř. 122. Kohouti-li silně a vysoko kokrhají, bude pršeti. Čes. 1. IX. 254. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 322. nn. Stínání (mlácení, odprava) k-ta. Vz Čes. 1. VI. 541., VII 497., Vlil. 190., Mus. ol. XII. 60., PJz. 114. Čes. 1. IX. 36. — K. červený na střeše = oheň. Us. Chorv. 110. — K. = tanec. Vz Čes. 1. VI. 567. — K. = hora severovýcb. od Kaplice. Vstnk. 1897. 502. — K. Frant., kněhkup. a nakla- datel, nar. 1841. Vz Ott. XIV. 507. — K. Jan, prof. v Litomyšli.