Koch
Koch = komín. Slov. Němc. IV. 352. Poněvadž salaš nemá kochu ani stropu. Pokr. Pot. I. 67., II. 68. Môj otec, moja mať, pod kochem si šepcú. Slav. II. 5., Koll. Zp. I. 211., Sl. ps. 314. Cf. Zakvačiti. — V šermíř.: kochem točiti, rumpfdrehen; kochem kroužiti, rumpfkreisen. Čsk. — K., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1338.