Kochati
Kochati, koehávati=kojiti, těšiti, ergöt- zen. — co, koho: Tělo je kochá. Ms. Úrody, jenž kochati měly pravý chtíč. Ráj. — koho jak. Boha z celého srdce kochati = milo- vati. L. — se = těšiti se, veseliti se, zalíbiti si. — koho, se čím. K. koho myslí čilú. Kat. 727. K. se vzorem krásy. Koll. 66. Kochá se požíváním jeho. Kom. — se nad čím. Všichni vyvolení boží nad jejich pomstami se kochali. Br. — se v čem (kde). Rozkoší milovníci v místech soukromých a zastíně- ných se kochají. Jel. V nečistých, v nezří- zených rozkošech těla se k. V. K. se v ho- spodářství, v kněhách, v musice atd. Ros. K. se v obžerství. Št. N. 46. V radosti sě s ním kochají. Výb. II. 18. (Pass. ). Své srdce v něčem k. Kat. 1629. — Kom., Kat. 1110., Jir. dh. — co, se s čím, s kým. Aby se vždy s Bohem kochali. Št. Kochal jazyk svój s libostmi. Chč. 633. Sní se kochá, s ní jest. Ctib. — se čemu. Jubal kochaje sě zvuku mosaznému. Hist. schol. 1404. Ms. Cerroni.