Kochati
Kochati. O původu vz Prk. v Kroku 1887. 258., Mkl. Etym. 122. — koho, se. Kochali tě. Ž. wit. 44. 9. Kochaj se. Ib. 36. 4. Kochajmy sie (milujme se; přípitek Poláků před hostinou). Rk. Sl. Kého jsem kochala, tého mi už nění. Sš. P. 186. Na řeči nic nedbaj, ene mě ty kochaj. Ib. 387. Bázeň hospodinova kochá srdce. BO. Žena silná svého muže kochá. BO. Žádosť, když se doplní, kochá duši. BO. — koho čím. Kdo bližního pravou láskou kochá. Sš. II. 60. — co, se v čem: v požitcích uměle- ckých, Vlč., v krásách básně, Dk., v kráse rúcha, Smil v. 845., v přikázání božím, 15. stol. Mnč. R. 61., v dětech, Jel. Enc. m. 15., v jedení, v Bohu, Hus I. 63., 41., v rozkoši, BO., Št. Kn. š. 50., 279., v smil- ství Ib. 92. V Bohu se k. Hr. ruk. 195. Ktož se v lepých rúších kochá. Pass. mus. 451. Svá srdce v tobě kochají. Pravn. 2402. — se (v čem) čím. K. se lásky blahem. Osv. V. 759. Myslí kochajíc se v tom taj- ném smilstvě. Št. Kn. š. 70. K. se v hřie- ších tělem. Smil v. 1950. Však se myslí v něm (ve skutku) kochají. Hr. ruk. 285. — jak dlouho s čím (čím). S ním se budu k. věky věkoma. Výb. II. 20. K. se věč s Kristem. Št. Kn. š. 89. K. se s Bo- hem. Št. Kn. š. 127. Svým srdcem veždy se s ním kochají, Sv. ruk. 298. V radosti se s ním kochají. Výb. II. 18. — se z čeho = ozdravěti ze šeredné nemoci, očistiti se, genesen, sich reinigen. Val. Vck.