Koláč
Koláč. MV. Na Zlínsku jen k. svatební, jinak: vdoleček. Brt. K. broskvový, man- dlový, křehký, pěnový, skořicový, se sý- rem, višňový, bílkový, kořenný, smažený, vanilový, s pomazankou, Hsng., jablečný, vz Jablečný, krolový, Crollkuchen, s. ostru- žinami, mrkvový, stlačený, Blei-. Šp. Cf. Sbtk. Rostl. 54.-55., 61., 198., 216. K. řím- ský. Vz Vlšk. 195., 210. Pán Bůh mu na- pekl k-čů (má štěstí). Us. Brt. Počkaj se- dláce, šak ti vyskáčé z komory koláče. Sš. P. 525. Jak Bóh sedláka požehná, budeš jesť (jísti) koláče. Glč. II. 90. Budeme ko- láče péci samé makované. Sš. P. 770. Oni múdri rádi by boli sami všetko dostať a najmladšiemu aby ostála z koláča diera. Dbš. Sl. pov. I. 257. Peče-li nevěsta sama k svatbě koláče, bude míti nouzi. Mus. Dobrý chléb, když k-ců není. Mudr. 190. Dostal z koláča ďúru = nic. Slez. Šd. Každô dieťa rádo, keď mu dá koláča. Sl. ps. 331. Na cizí k. oči nevyvaluj a o svůj pečuj. Č. M. 54. Laskavé slovo lepší než koláč. Pk. Dobrá slova koláče jídají. Bž. exc. Kdo rád jídá koláčky, tomu sluší šaty. Kld. — Paní matčin k. = bochník s loket dlouhý a široký na způsob mazance upe- čený. Němc. IV. 220. — Lámati koláče (pa- gáčky): Dva se obrátí k sobě zády, chyt- nou se za ruce a převažují se střídavé druh na druhu. Km. 1887. 312. Cf. Košile (dod.). — K. = chléb bez kvasu. BO. — K. = dar, úplatek. Dal. 37. V MV. nepravá glossa. Pa. Chcem za ně (za noviny) dobrý k. dáti. 1429. Pal. Rdh. I. 180. Chtěl bych tobě dobrý k. dáti; Baba získá k. na jinoši; Křivých k-čů nebral. Hr. ruk. 301., 309., 385. Koláčem jsa oslepen. Št. Kn. š. 146. (159., 160.). -- K., die Scheibe. K. jablka, řepy. Dch. — K. = dírkované dřevěné dno. KP. V. 309. — K. = placenta. Křžk. Por. 11. Cf. Slov. zdrav. — K. = kotelní kámen z lupenů se skládající, der Kuchen. Šmr. 19. — K. Udělal k. (hráč při hře v míč, udeřil-li jej plnou palaestrou tak, že vy- soko letí; zavadil-li jen palaestrou o míč, udělal tečku). Mor. Vck. — Vz Koláček.