Kolébka
Kolébka, kolíbka, y, f., die Wiege. V. K. dětská. Do kolébky, na kolíbku dítě klásti. Jg. Dítě leží v kolíbce. Us. Dítě se spíše nalezne než k. Hnš. Od kolébky a kaše (od dětinství. Vz stran přísloví: Čas). V., Č., D. Hned od kolíbky. D. — K. = požaté obilí na hrstich. Kb. — K., původní místo. K. vzdělanosti. Nt. — K., náčiní rytecké. Techn. — K., výžlabek na střeše, die Kehl- rinne. Jg.