Kolebov
Kolebov, a, m., Kolleben, ves u Lito- měřic. Kolec = zápasník, kdo kole. Výb. I. 678.,
Št. Kn. š. 98. — K. == kůlec, das Pfälchen.
Šp. Na kolec někoho vraziti. Us. Dch. — K. = osten zvl. tvrdý, silný, bodlavý, der Dorn. Vz Osten. Čl. Kv. XXI. Lodyha ostru- žiny je porostlá kolci Us. Cf. Rst. 172., 174., 427.