Kolečko
Kolečko, a, n., ein kleines Rad, Rädchen. V. Kolečko v hodinách. K. minutové, vstupo- vací (v hodinách), stavěcí, bicí, plužní (u pluhu) u studnice, sklenné (do oken, kotouč), v písmě, v oku (zřítelnice). Jg. Kolečka k posteli, k sesli. Cn. Ostrouhal (n. oškrábal) kolečka (= přišel na mizinu. Vz stran přísloví: Ne- šťastný, Prodělání. ). Us., Č. Nemám koleček na bulikování (= nejsem hloupý). Kolečko mu přeskočilo. Vz Ztřeštěný. Lb. Má o k. víc. — K. u stavu tkadlcovského. Rolle. Vz Tkadlcovství. Jest jako na kolečkách = rychlý, obratný. Us. — Na kolečka něco krájeti. Scheibe. — K., nástroj k vození, táčky, kolimaha, kotouč. Karren. Kom. Ko- lečko lehké, těžké, malé, okované, veliké. Kh. Pochlební polizači lživé o nich klevety na nevěrných k-ách dováželi. BP. Něco na
kolečku voziti Us. Odsouzen jest ke ko-
lečku (aby co vězeň s kolečkem jezdil a pra-
coval). Us. Jede mu huba jako kolečko. Us.