Koleda
Koleda, y, f., místem kolada, v starších listinách také kolenda, z lat. calendae (Ja- nuarii), píseň zpívaná prvého ledna. Hlavní dni kolední: Štědrý den. Nový rok. Tří králův. Brandl v Gl. 99. myslí, že jest ko- leda zbytkem pohanské slavnosti: festum calendarum, slavnosť znovuzrození slunce, slunečního boha. Vz tam více. A Tk. II. 200. praví: Svátky vánoční a velikonoční byly oslavovány v rodinách a v lidu vůbec udělováním štědrých dárků jménem koledy. Vz tam více. Jiní odvozují slovo toto od col- lata, sebrané dárky. Mřk. Nyní píseň, která se k tomuto času zvláště zpívá a pak i dar, jejž zpěvák od hospodáře dostává. Vz S. N. Christ-, Neujahrsgeschenk; Lied bei der Ein- sammlung dieser Geschenke. Přátelům dary nového léta (koledy) se posýlají. Kom. Do- staly mnoho koledy. Ros. Choditi po ko- ledě, jíti na koledu. Us. — Zpívati koledu = píseň kolední. Us. — Po koledě něco no- siti = na odiv. Jg. — Nohy mu chodí po koledě = opilý. Vz Opilství (stran přísloví). L., Č.