KolenoKoleno, -a a -e. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 138., 147., 419. O k. vz Ott. XIV. 549. Dostal pod kolena (stihla ho rána, neštěstí); Je malýmu praseti pod k-na (malý). Hoř. 90. Hlavu má jako k. (holou, lysou). Hoř. 126. Přísloví atd. vz Zát. Př. 323a.