Kolíbka
Kolíbka, y, f. = malá koliba Ej spraví si k-ku z tej hustej čečiny. Sl. spv. II. 59. — Sb. sl. ps. II. 1 89. — K-ky = požaté obilí rozložené po poli tak, že vždy něko- lik hrstí pohromadě jest, jež se na povřísla Nahrabují a do snopů svazují. U Hořic. Hk.