Kolík
Kolík, u, kolíček, čku, m., v již. Čech.: roubík, Pflock, kleiner Pfahl. Kolíkem něco přibiti, zatlouci. D. Stany kolíky přibiti. Kom. K. k sázení, u tenat. D. Ani kolíku na světě nemá. Vz Opuštěný. Č. — Kolíčky u hu- debních nástrojův, u houslí, harfy, basy, varhan, jimiž struny se natahují, Wirbel, Schraube bei der Geige, Stecher bei der Orgel. Jg., Kom. Basa má kolíky, cimbál hřebíky! Potz Tausend! Us., Jg.