Kolinec
Kolinec, nce, m. = kůlna. U Pelhř. Šb. D. 24. — K., Kollinetz, mé. v Klatovsku. Tam mají štemplované dřeváky a mydlář má pod svým zbožím napsáno: Totoť jsou svíčky, totoť jest mejdlo. Sbtk. Krat. h. 58. — Cf. Blk. Kfsk. 422., Rk. Sl. Kolínek, nka, m., os. jm. Šd. — K, nku, m. == kolník. Slov. Bern.