Kolovrátek
Kolovrátek, tku, m. Jistý nebozez mly- nářů, zámečníků, puškařů, bečvářů, Brust- bohrer, Drehbohrer, se strojem k točení). Vys. — K., náčiní, na které se navíjí šňůra tesařská n. měřice dolového, die Haspel. Vys. — K. k navíjení nití, die Garnwinde. V. Přádek, přáda, Pt, vijadlo. Jg. — K. u ko- láře nástroj k poznamenání délky náboje. Dch. — K., nástroj hudební. Der Leier- kasten, die Drehorgel, Drehlade. Dch. Vz Kolovrat. Na jeden k. hráti (pořád stejnou). Vz Stejnost'. Č — Nechce mi k. bráti (ne- mám chuti k jídlu, mrzím se). Vz Jídlo, Mrzeti. Lb., Č.