Komora
Komora, komůrka, y, f., z lat. camera, vz a se seslabilo v o (Gb. Hl. 78. ). K. = pokoj bez kamen, k obývání nebo uschovávání, schránka, výstupek, die Kammer, Nebenstube. V. K. pod krovem, mouční, masná, lehací (ložnice), manželská (manželův), nevěstina. V. K. na jídla: špižírna; na klenoty a drahé věci: k. klenotní, knížecí, královská, císařská. Š. a Ž. (Walter). — Kdo co má v komoře, to vydává do kuchyně. Prov. Jižť ví kudy do komory (-= chytrý), č. K. na obrok, Fou- ragekammer. Čsk. — K. = kancelář, správa královských měst, klášterů, statků a i tyto statky samy, die königliche Kammer, das Aerar, der Fiskus. To by k znamenitému komory naší královské důchodů rozmnožení sloužilo. Nar. o h. k., Pr. I. 88. K. důchodní, pokladní, obecná, dvorská, králova, k. krá- lovství českého n. královská slavná k. česká, praesident komory, V., knížecí. Připadne to ku komoře. Pr. měst. Vz více v Gl. 100., Kn. drn. 132., Tk. III. 10. — K. obchodní, obchodnická a průmyslnická. Handels-, Ge- werbekammer. Příspěvek na obch. komoru; dopisovatel, jednatel, předseda, výbor atd. obch. komory. Sp. — K. = hluboký rybník, kam vždy čerstvá voda přichází, a násada ryb přes zimu se udržuje. Us. — K. = ho- lubník, ptačí k.. V. — K. = vytěžením soli vzniklý veliký prázdný prostor bez určité délky, šířky a výšky, Salzkammer. Vys. — K. umrlčí, die Todtenkammmer. — K. v děle. S. N. K.. ručnice k nabíjení, pro náboj, der Laderaum. Čsk. — K. = sněmovna, Us. K. vyšší, nižší. Kammer. — K., dutina hrudní neb prsní, Herzkammer. — K., onen díl há- jemství, kde se zvěř nejčetněji zdržuje. Šp. — K., místo ohrazené, stromy porostlé, do kterého se lapená zvěř zavírá. Šp.