Končina
Končina, y, f. K. = kraj, meze, hranice, das Ende, die Granze. V. Končiny světa. Jg. Od končin do končin. Kom. Aby řeka kon- činy a meze dělila. V. — K. = krajina země, Land, Gegend. Z dalekých končin. Kom. Ze všech končin se sběhli. V. — K. Končiny těla: paže a nohy. Paže: plece, rámě, loket, ruka, podpaží, příhbí, loktové, zápěstí, zá- prstí, prsty (bříško, špička, kotníky), dlaň, pěsť, hrsť. Vz Ruka, Prst. Nohy. Vz Nohy a kromě toho Kosť, Kostra, Končetina. — K. = skonání, smrť, Lebensende, Tod. Vidúc života k-nu. 1395. Mus. 1840. 295.