Končina
Končina cesty, finis itineris; K-nu mlu- venie všichni spolu slyšme (pariter — finem). BO. — K., k-ny = nejvzdálenější, nejzazší pozemky statku. U N. Paky. Vik. — K. = jetelina. Ostrav. Wrch. — K-ny = ostatky, poslední tři dni masopustní. Ve vých. Mor. Mtl., Škd., Kčk., Vck., Kld. Slov. Němc. III. 340. — K., sam. u Čes. Dubu, u Tur- nova, u Jilemnice, u Semil a u KRálové Dvora (tam také: Zahájí). PL.