Končiti
Končiti, 3. pl. -čí, či, če(íc), il, en, ení, končívati, enden. — co. Smrť všecko končí. Kom. K. kul = špičatiti. Na Slov. — co čím: vyučování modlitbou, Ml., školní rok slavnou mší k. Us. — se. Háj se počíná, kde louka se končí. Gníd. Se může se i vypu- stiti, vz Se a str. 164. a. ř. s h. 10. Ale Brs. vypouštění zájmena se neschvaluje. Cf. před- cház. a násl. příklady. — se čím. Školní rok se končí červencem a počíná se říjnem. Slovo to končí se dlouhou slabikou. Us. — se na co. Háj na j se končí. Ros. — co proč. Letos školní rok pro všelijaké nakažlivé nemoci (za příčinou nemocí) a z jiných dů- ležitých příčin do 1. července, po i. červenci, před 1. červencem atd. skončíme.