Končiti
Končiti. Str. 736. a. 1. ř. sh. za pří- klady' přidej: Počíti 2. — co: své vypra vování. Sml. — čím. Spis ten kouči slovy, krátkým přehledem. Us. Pdl. — več. Tělo rybí končí se v ocas; Meč ve špici se koNČí. Us. Pdl. Jméno končí se v r. Křn. — kam. Do jícnu končí žlázy slinné. Kk. Br. 10. — jak. Hudební myšlénky končí se dvojím způsobem : úplně a neúplně. Zv. Př. kn. II. 28. Žádná hmota sama od sebe pohybo- vání ani začíti am k. nemůže. Mj. 9. Všecky bájky končí souhlasně. Mour. Cvič. kn. 11.