Konečný
Konečný = závěrečný. K. příčina, causa finalis, Dk. P. 153., rychlost', Mj. 155., ZČ. I. 105., resultat, vítězství, Us. Pdl., výměr. Pr. 1884. 22. — K. = co konec má. K. by- tosť. MH. 7. — K. = jistý. Zdával se s si- rotkem tiem, ale na ničemž nezuostali ko- nečném, kamen zu keinem Abschluss. NB. Tč. 210. — K. Mat., † 1622.; K. Isaiáš, 1591.; K. J. N.. 1846. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 582., Jir. Ruk. I. 383., Sb. Dj. ř. 2. vyd. 259., S. N., Pyp. K. II. 269., Rk. Sl.