Koníček
Koníček = koník. K. pod ním laškuje. Sš. P. 187. To jest jeho k. (v tom si libuje), das ist sein Lieblingspferd, Steckenpferd. Us. Dch., Sml., Nvk., Slm. — K. ve hře ša- chovní, dříve rytíř, jenž činí skoky přes dva kameny v bok. Rk. Sl. — K. == hra na šachovnici: buď celé slabiky n. pouhá písmena uhodnou se tím způsobem, jak ko- ník ve hře šachovní může skákati. Rk. Sl. — K. = sýkora, parus caudatus. Zlínsky. Brt. — K. = žlutá pliska. V Podluží. Brt — K. = fazole barvená a strakatá. Rstp. 404. Také u Loun. Kš. Na Zlínsku f. (le- dvinka) žlutá s černými pruhy po bocích. Brt. — K. = vysoká ovce. Val. Brt. — K-ky. = květ oměje. Natrhala k čků. U Nov. Bydž. Kšť. U Poličky. Kšá. — K-ky = kolovadlo, das Ringelspiel Posp. — K. = čes. tanec. Sš. P. 602., Škd. — K = horský hřeben u Jinec v Příbr. Krč. v Kv. 1884. 438., Frč. — K.. mlýn u Neveklova. — K., os. jm. Blk. Kfsk. 1095.