Konopě
Konopě, ě, f., kollect. konopí. Sr. lat. can- nabis. Hanf. Stran původu vz Mz. 44. Samčí: samec, poskůnky, pěnek, konopě poskonná, ploskonná, paskonná, poskonice; konopě sa- mičí: samice, materná, hlavatá, hlavatka, hlavatice, maternák, pěnka. Šp. Konopě setá, cannabis sativa. FB. 33. Vz Čl. 122., Kk. 146. O masopustě lidé rádi ke k-pěm pod- orávají (coitum exercent) BN. K. lámati, mlíti. Rohn. Len a k. v močidlech močiti. Kom. K. česati. Šp. Z konopí provazy atd. dělati. Us. Kyta konopí. Hr na ně z konopí! (Výkřik). Č. Lépe trhati k. rukama než krkem (lépe pracovati, než krádeží na ši- benici se dostati). Ros., Č. Roste jako k. (jako z vody = čerstvě. Jg., Č. Jest tenký, štíhlý jako konopě (konopatý). L., Č. Vz stran přísloví: Tělo. Zadusil, utopil se v ko- nopích (oběšen jest). V., Č. Vz Trest, Obě- siti (stran přísloví). Neví, kudy z konopí n. Neumí z konopí ven uhoditi (sobě pomoci, poraditi). Vz Nesnáze, Rozpaky. Reš. Na- opak: Tak co čáp z konopí vyvázl. Vyšel z dobré, co čáp z konopí. Č., D. Vězí v ko- nopích. Vyváznouti z konopí (z bryndy, z nesnází). D. Hoden trámu a konopí (pro- vazu, šibenice). Č. — Vz také: Len, Kvapný v čem, a hl. S. N.