Konšel
Konšel. Bž. 78. K., radní pán. Hr. ruk. SC. 1., 15, 23. K lé zemští, Tov. 118. Jan- cel ptal jest, konšel (gt. pl.t o potaz; 1 od- volal se na k-le i na staré lidi; Buďto z rady nebo z konšel Nebo obecní lidé. NB. Tč. 96., 162., 199. — Tk. IV. 184., VI. 350., VII. 414., Let (rejstřík), Cor. jur. IV. 3. 1. 396.-398., IV. 3. 2. 416.-418., Rk. Sl.