Kopa
Kopa, kůpa, kůpka, kopka, y, f. — K. = hromada čehokoliv. Haufe. Kopa (na Mor.; v Čechách spíše: kůpa, V., kopka) sena. Hra- bati seno v kopky (kopiti je). Us. Kopky, kůpy dělati. Ros. Dobře je při kopě klasy sbírati. Prov. — K. = (u Čechů) 60 kusů. Das Schock. Na kopy, po kopách, kopou, kopami. D. K. vajec. Us. — K. = jistá summa peněz, ein Schock. Kopa grošů českých, k. míšeňská. Sedm kop míšeňských zaplaceno býti má. Pr. I. 92. Kopa grošův = hřivna stříbra, z ní 60 (později 64, 70, 80 ovšem špatnějších) grošův. L. Vz Gl. 103. Schází mu z kopy groš. Prov. Spadlo mu s kopy = schudl. Šm. — K. Je dobrá (vybraná) kopa = ferina (vz Chytrý, Vtipný). Č. — K. = rána, fláka ferulí na zadnici. Arschstreich, Schock. Dle Gl. 103. rány, které při stavění mezníků hoši dostávali, aby si lépe pama- tovali, kam mezníky zasazeny byly. Mladší pacholata k tomu vzatá kopy na památku drželi. Pam. kn. lipnické. Sází mu tři kopy (bije ho). Vz (stran přísloví) Trest. Č. Dali mu tři kopy. Ros. Držel tři kopy. Jg.