Kopati
Kopati, kopávati; kopnouti, pnul a pl, utí, graben; házeti, bíti (nohama), (mit den Füssen) hauen, ausschlagen, stossen. V., Jg. — abs. Tento kůň kopá. Us., D. — co: hrob. V. Kdo komu jámu kopá, sám do ní padá. Prov. K. vinici, pole, zahradu. Us. Kůň zemi kopá. Job. K. sůl. Us. Bodejž tě komár kopl (husa kopla). Us. — co komu: hrob. Us. — za čím = dále k., za zlatem. D. — co za kým. Za nimi rudu jiní kopali. — co čím: motykou. Us. Špendlíkem kopalo. Er. P. 467. Vinař vinici krací kopá. Kom. K. nohama = házeti, bíti. V., Vrat. 49. Ještě nedosedl na koně a již kope nohama. Č. Aby tě hus kopla zadní nohou! Ros. — co odkud. Aby lesy ze země kopal (z kořen). Háj. — kam. Dlouho do tvrdé země kopal, než ji rozkopal. Každý může na hlubinu kopati. Er. — s kým. S poustevníky motykou kopal. Dal. — co kde. Kopali hrobeček v hájku. Er. P. 445. — co jak. S hřmotem a hněvem kopá kůň zemi. Br. — se kam. Krt kopá se v zemi. L. — po čem: po zlatě, po rudě k. (jí hle- dati). — za koho atd. Kopal za své bratry od rána do večera, po celý den bez pře- stání v dolech pod skalou atd.