Kopec
Kopec, pce, kopeček, čku, m. = hromada, ein Haufen. K. hnoje, Us., písku, D., země, hlíny (znamení hranic; positis acervis, qui kopci dicuntur. V z Gl. 103. ), krtčí, Šm., mra- vencový. Čern. Krtice kopce dělá. Kom. — K., vršek, pahrbek, Hügel, Anhöhe. V. Na k. vystoupiti. Flav. S kopce (s vrchu) míti na někoho (zlosť). Jg., Č. Jeli jsme do kopce, s kopce. — K. = hrouda, hruda, Erdscholle. V. — K. = hromada živočichův. K. lidí. Trupp. Us. Kopci, po kopcích. D. Sháněti, srážeti ovce do kopce (do hromady). Us. —