Kopřiva
Kopřiva (kopriva, strč. kropiva, Gb. Hl. 124. ), kopřivka, y, f. K. m. kropiva od kmene krop (v úkrop = vařící se voda). Šf. K., ur- tica, Nessel. K. palčivá (žahavka menší, u. urens), dvoudomá (veliká, dioica). FB. 33., Čl. 121., 122. Vz Kk. 145., 146., 178. K. malá (žahavka, mor. prlavica, žížlavica, Brt. ), větší pálivá, římská, konopná, sněžná, hluchá n. mrtvá (jablečník, Jád. ), lesní, mrtvá žlutá, mořská, řecká, Jg., uherská (pichlavá). Kh. Kopřivo, kopřivo, kopřivěnko řasná. Mor. Pís. 308. (Zb. ). K. žahá. Us. Spálení od ko- přivy. D. K. pálí (mor. prlí, Brt. ). Us. K. hned jak ze země leze, pálí. Jg. Co kopřivou má a chce býti, to hned na počátku bude žíhati (páliti) = co z čeho má býti, časně se ukáže. Jg., Lb. Vz Mladík. Co má býti ko- přivou, záhy pálí. Č. Co se kopřivou býti strojí, hned ze země lezouc pálí. Č. Znám tě kopřivo, že pálíš (zlobivému se říká). Jg., Č. Pálí jak k., a bode jak ježek. Č. K. ne- zahyne; k. nezmrzne, koukol nevyhyne. Ros. Mráz kopřivu nespálí. Us., Č. Všudy, kde růže roste, k. také vyroste. Us. K. se tkla plotu (když se sprosťák známostí s velikým pánem vychloubá. 2. O dalekém příbuzenství). D., Č. V kopřivách narozený (kopřivník, ko- přivče = nemanželský. Vz stran přísloví: Nemanželský, Kopřivka. Č. Ty k-vo! (= pálí jako k. ). Pk.