Kora
Kora. Suchá k.; k. na tříslovinu, slou- paná k., řezaná k., stará (koráb), mladá, mletá, hladká, třislovinná. Šp. Snadno kóra se odlupí ze stromu takého, dokaď drží vláhu mezgy za času jarného. Glč. II. 261. — K. zemská. Vz Sc'hd. II. 64. - K. Na povrchu vody usazuje se vápenitá kora nebo uhličnatka. Pokr. Pot. II. 201.