Korčiti se
Korčiti se. Šf. III. 559. Uzře Mojžíš dva židy korčiece se. BO. — se s kým. Korčil sé jest s mužem. BO. Korčiechu sě židé spolu řkúce. ZN. — proti komu. Korčiec sě proti Mojžiešovi; Což sě korčíte proti mně? BO. - oč. Ale netřeba se o to k. Hus II. 415. — s inft. Korčíte se ujíti, contenditis intrare. ZN.