Kord
Kord, u, m., kordík, kordíček, čku, kordina. Degen. Plocha k-u, Degenfläche. Čsk. Kordem se opásati; Naposledy ku kor- dům přišlo. V. Kordom máchati; na kordy někoho vyzvati, kordem probodnouti, pro- mrštiti. D. O ledacos jdou v kordy. Kom. Jako kordem (jazykem) seká. Us. K. připá- saný míti. V. Blázni byli, kordy měli (samým stříbrem pozlacené). Us. U blázna k., u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno: to když chtí, hned jest hotovo. Prov. Raději by v kordy šel, nežli slovo zamlčel. Vz stran přísloví: Tajemství. Č., Ros.