Kos
Kos, a, m., pták zpěvavý z čeledi drozdo- vitých (turdidae). K. turdus, obecný, tu- recký. Frč. 355. Die Amsel, Schwarzamsel, Merle. Kom. K. zpěvavý. Kom. K. po jaře zpívá: Nohy mi žloutnou, krk mi schne, to sám pán Bůh ví, budu-li živ. Us. Sml. — K. vodní = černá kachna, urinatrix, Wasseramsel. V. — K., ryba, merula, Amsel- fisch. V. — K. = chytrák. To je k. Das ist ein Kampel! Dch. Ein schlauer Gast! Jg. Vy jste krásný kos (ferina). Us. Trefil k. na kosa. L. K. šestiperák = prohnaný šibal. Da. — K., u, m., kosa, y, f. = brk, Feder, Federkiel. Cf. Kosenka, kosinka. Kupte kosy (brky). Us. na Mor. a na Slov. — Strč. kos, kosa, směr příčný, die Schräge, schräge Lage. Kosem přestřihnouti. Plk. Orati, vláčeti kosou, na kosu. D. Šátek na kosu n. kosou nositi (tak složený, aby rohy naprotější na sobě ležely). Us.